Celé pondělí jsme strávili na horách, šplhali po kopcích okolo dvou jezer. Na jezera jsme sice pořád viděli, ale od nich až nahoru je to možná nějakých 500 metrů převýšení. Vydrápali jsme se soutěskou, kterou jsem nevěřil je je průchozí (rovnou nahoru v korytu příležitosného potůčku). Však se tomu taky říká Devil's ledder - velmi trefné. Za celý den jsme vylezli asi na 5 po sobě jdoucích kopců a jednou se vraceli, když jsme došli k názoru že tude ne, že bychom nevěděli kudy zpět. Zvlášť, když jsme byli bez mapy; náš původní plán že půjdeme po cedulích a značené cestě navíc vzal brzy za své, žádná mapa u parkoviště a jedinné značky, které jsme potkali vedli někam kdoví kam. Cestou zpět jsme kompletně promáčeli boty, protože jsme šli po podmáčené louce.
Cestou zpátky jsme ještě stavili v Killarney national park, protože mezi 8:30 a 18:30 je před hostelem placené parkoviště. National park je skutečně park, upravený, s témeř golfovým trávníčkem a jezerem s ostrůvky uvnitř. Prošli jsme se parkem a jelikož jsme měli času pořád dost, vyrazili kousek kolem jezera na Lady's view (vyhlídka na část jezera). Cestou zpět jsme vymysleli že se pojedem podívat na oceán a že máme poslední a jedinečnou šanci spatřit západ slunce nad zmíněným oceánem. Takže rychle odložit věci na pokoji a vyrazit někam na jídlo. Vybrali jsme stejnou pizzerii jako včera, slibovali že v ponděli je pizza za polovic. Skutečně byla, tak jsme tam nechali trochu míň než včera. U večeře Lukáš přes přítele na telefonu zjistil v kolik ta šou začne. Dostali jsme dvě odporující si informace, takže jsme se zařídili podle té dřívější.
Na západ slunce jsme vyrazili na pláž SEM, protože Lukáš se chtěl přeci jenom vykoupat (v oceánu!!) Slunce bylo poměrně vysoko, tak jsme půl hodiny počkali a slunce bylo pořád vysoko. Zatím ale z pláže vymizeli lidé, tka se Luki mohl převléct do plavek a opravdu do toho ledového moře (ehm, oceánu) vlézt. Dokonce chvíli i plaval, i když si málem odřel kolena. Když se dostatečně nabažil, tak jsme se ještě chvíli courali po pláži, fotili přicházející západ slunce. To nás ale převezlo, protože napřed se schovalo za mraky a potom si to namířilo místo do moře za nějaký výběžek pevniny. Takže ze západu nebylo nakonec nic. Jo a ještě jsme navíc zmokli :) Domů jsme se dostali kolem půl jedenácté, takže bleskově vyčistit zuby, umýt se a spát...
Žádné komentáře:
Okomentovat