Nějak to flákám, není čas a když už přeci je, tak mám spoustu důležitějších věcí.
Co je nového... V pondělí jsme konečně poznali "našeho" učitele na první dvouhodinovku, Marka, který měl problémy se zády. K velké radosti hlavně dámské části (tedy většiny), která měla Billa (záskok, I'm not a teacher!) plné zuby. Mark je vcelku sympaťák, podle prvního slova poznal odkud jsme a dokonce na první pokus rozeznal Lukáše a mě (kdo je kdo). Lukášovi říká Lukáš a píše na ho tabuli i s háčkem a mě oslovuje "Honza". Takže zjevně ví co a jak - (I know Praha, Plzeň, Karlovy Vary)... Ale podobný přehled má snad o všech studentech a zemích - Belgie, Itálie... Máme pár nových spolužaček - Itálie, Španělsko, Korea a ČR. Na příklad se španělkou Mark probírá která stejná slovíčka má angličtina a španělština... Snad jen o Koreji nic neví :)
Večer jsme byli tak unaveni víkendem a nedělním večerem (a proč to neříct, Lukáškovi nebylo celý den dobře a mě trošku třeštila hlava), tak jsme šli brzy spát.
V úterý dopoledne mi přišla skvělá zpráva, že jsme zase o kousek chytřejší, tak jsme to museli zapít. Pán v baru vedle školy ani nevypadal překvapeně když jsme ho v 11:15 požádali o dvě whisky. Dokonce si nás pamatoval z neděle. Odpoledne bylo počasí všelijaké, střídavě krásně a vydatně deštivo, tak jsme se courali po Brayi. Lukáš nakoupil dárečky, já v podstatě taky a protože počasí se nechtělo změnit, rozhodli jsme se vzít mapy a naplánovat naši krátkou cestu po Irsku po skončení kurzu. Nu a kde vzít tu správnou inspiraci když venku leje jako z konve? Správně, v hospodě!
Cesta naplánována a whisky ochutnána. Kupodivu nám ve středu nebylo nijak, tak jsme mohli vyrazit do Dublinu do Guinness storehouse, který jsme minulý týden nezvládli. Tam jsme kromě pinty zdarma obdrželi notnou dávku komerce a davů. Proto jsme se vydali hledat Kilmainham Gaol, což je bývalá věznice a velice oblíbený cíl turistů. Věznici jsme sice našli, ale měli zavřeno. Stejně tak Jamson, tak jsme si prošli další kousek Dublinu a jeli zpátky do Braye.
Večer jsme se pokusili zabookovat půjčení auta. Napřed že ho zaplatíme rovnou přes Internet. To se naneštěstí zadrhlo na tom, že země vlastníka karty nešla změnit (bylo tam Ireland). Pak že to tedy zaplatíme na místě. V tom případě nás ale nahlodalo varování, že pro půjčení auta se vyžaduje credit card. Credit card nemaje jsme začali pátrat jestli nám stačí naše "obyčejná" platební karta nebo ne. Informace na různých fórech a tak si vzájemně protiřečily, takže naše zmatení lineárně narůstalo. Nakonec (po překročení kritické hranice; ono už taky byla zase půlnoc) jsme se rozhodli že to zabookujeme, zaklikneme že chceme Pay later a uvidíme, buď nám to na pobočce dají nebo ne. S tím že rozdíly mezi kartami (credit / kreditní / debit / platební) jsou na dva inženýry příliš složité a tak je řešit nebudeme. Lukáš říkal že po něm nikdy nikdo kreditní kartu nechtěl a že žádný problém nikdá neměl. Navíc já mám jednu embosovanou a jednu neembosovanou, tak je to 1/4 že utřeme nos. Zkrátka budeme dělat vidláky co nic neví a děsně se diví :)
Nu a dneska byl na programu pěší výlet do Greystones, což je městečko hned vedle, tak říkajíc za humny. Na výlet mělo jít asi 15 studentů, ale ti se zhrozili, když zjistili, že to je celých 8 kilometrů! Taková dálka! A tak nás šlo jen pět. Cestou zpátky (tentokrát vláčkem - DARTem) koupit pár pohledů a když se zadaří, tak je i pošleme dřív, než odjedeme...
Na zítra máme slíbený nějaký test, tak ještě abych se tu učil :)
Žádné komentáře:
Okomentovat